![\"\"](\"https:\/\/i2.wp.com\/sarvar.hu\/wp-content\/uploads\/2019\/11\/N\u00e1dasdy-v\u00e1r-S\u00e1rv\u00e1r-wellness-682x1024.jpg?resize=682%2C1024\")
<\/figure><\/li>![\"\"](\"https:\/\/i1.wp.com\/sarvar.hu\/wp-content\/uploads\/2019\/11\/S\u00e1rv\u00e1r-wellness-N\u00e1dasdy-m\u00fazeum-682x1024.jpg?resize=682%2C1024\")
<\/figure><\/li><\/ul>\n\n\n\nV pr\u016fb\u011bhu 13.\u201315. stolet\u00ed pro\u0161el hrad \u010detn\u00fdmi stavebn\u00edmi \u00fapravami. V jihoz\u00e1padn\u00edm v\u00fdb\u011b\u017eku dne\u0161n\u00edho hradn\u00edho pal\u00e1ce vznikla koncem 13. stolet\u00ed t\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed v\u011b\u017e, na kterou byly napojeny kamenn\u00e9 hradby. V\u011b\u017e byla pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159ena o dv\u011b t\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed budovy s dekorovan\u00fdmi s\u00e1ly. Ze stejn\u00e9ho obdob\u00ed poch\u00e1z\u00ed i velk\u00e1 \u010d\u00e1st severn\u00edho (A) a z\u00e1padn\u00edho (B) k\u0159\u00eddla, kter\u00e1 byla propojena ni\u017e\u0161\u00ed v\u011b\u017e\u00ed. Na n\u00e1dvo\u0159\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy byly odkryty zbytky st\u0159edov\u011bk\u00e9 budovy. Podle p\u00edsemn\u00fdch pramen\u016f prob\u00edhaly na hrad\u011b \u010dil\u00e9 stavebn\u00ed pr\u00e1ce i po\u010d\u00e1tkem 16. stolet\u00ed, o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed dv\u011b dodnes dochovan\u00e1 odpo\u010d\u00edvadla po stran\u00e1ch hradn\u00ed br\u00e1ny. <\/p>\n\n\n\n
D\u00edky s\u0148atku Tam\u00e1se N\u00e1dasdyho s Orsolyou Kanizsaiovou, ke kter\u00e9mu do\u0161lo v roce 1534, zd\u011bdil obrovsk\u00fd majetek Kanizsai\u016f rod N\u00e1dasdy\u016f. V dob\u00e1ch Tam\u00e1se N\u00e1dasdyho se hrad do\u010dkal mnoha \u00faprav v renesan\u010dn\u00edm slohu. Jihoz\u00e1padn\u00ed komplex budov byl roz\u0161\u00ed\u0159en o t\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed k\u0159\u00eddlo (D). Budova byla os\u00e1zena renesan\u010dn\u00edmi okny s kamenn\u00fdmi r\u00e1my, jejich\u017e poz\u016fstatky m\u016f\u017eeme dnes vid\u011bt nad vchodem do knihovny. Roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm st\u0159edov\u011bk\u00e9 stavby, kter\u00e9 prob\u00edhalo v letech 1554\u201355, vzniklo dodnes dochovan\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed k\u0159\u00eddlo (B). Na dvou stran\u00e1ch byla vzty\u010dena \u010d\u00e1st budovy vystupuj\u00edc\u00ed z pr\u016f\u010del\u00ed, jej\u00ed\u017e dve\u0159e s kamenn\u00fdm ost\u011bn\u00edm slou\u017e\u00ed dodnes jako jeden z vchod\u016f do tohoto k\u0159\u00eddla. P\u0159\u00edzem\u00edm prob\u00edhalo podloub\u00ed s otev\u0159enou klenutou chodbou a v podla\u017e\u00ed byl vytvo\u0159en otev\u0159en\u00fd tr\u00e1mov\u00fd ochoz podep\u0159en\u00fd kamenn\u00fdmi sloupy. Vstupn\u00ed v\u011b\u017e z\u00edskala v roce 1560 kr\u00e1snou renesan\u010dn\u00ed br\u00e1nu. Kv\u016fli postupu tureck\u00fdch vojsk prob\u00edhalo za dob Tam\u00e1se N\u00e1dasdyho od roku 1551 z\u00e1rove\u0148 se stavebn\u00edmi pracemi na hradn\u00edm pal\u00e1ci tak\u00e9 roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed hradeb a obrann\u00fdch prvk\u016f. S\u00e1rv\u00e1r byl sou\u010d\u00e1st\u00ed \u010dtvrt\u00e9 obrann\u00e9 linie vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed toku \u0159eky R\u00e1by. Dodnes dochovan\u00fd hradebn\u00ed syst\u00e9m s ba\u0161tami, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed ze staroitalsk\u00e9ho vzoru, zbudoval v letech 1588\u20131615 Ferenc N\u00e1dasdy a jeho syn P\u00e1l. <\/p>\n\n\n\n
Ke jm\u00e9nu zemsk\u00e9ho soudce Ference N\u00e1dasdyho se poj\u00ed posledn\u00ed f\u00e1ze rozs\u00e1hl\u00e9 a velkorys\u00e9 v\u00fdstavby hradu. Pr\u00e1ce zapo\u010daly v roce 1644 pravd\u011bpodobn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm severn\u00edho k\u0159\u00eddla (A), co\u017e m\u016f\u017ee m\u00edt spojitost se s\u0148atkem Ference N\u00e1dasdyho s Annou J\u00fali\u00ed Esterh\u00e1zyovou, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed ze slavn\u00e9ho magn\u00e1tsk\u00e9ho rodu. Vstupn\u00ed br\u00e1na byla propojena s pal\u00e1cem dodnes vyu\u017e\u00edvan\u00fdm pr\u016fchodem s valenou klenbou, nad n\u00edm\u017e byla vybudov\u00e1na slavnostn\u00ed s\u00ed\u0148 s neckovou klenbou, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed dodnes k nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm barokn\u00edm interi\u00e9r\u016fm v cel\u00e9m Ma\u010farsku. N\u00e1stropn\u00ed fresky z roku 1653 jsou d\u00edlem Hanse Rudolfa Millera a zobrazuj\u00ed v\u00fdjevy z patn\u00e1ctilet\u00e9 v\u00e1lky proti Turk\u016fm (1591\u20131606). Zemsk\u00fd soudce jejich prost\u0159ednictv\u00edm tou\u017eil uct\u00edt v\u011b\u010dnou pam\u00e1tku sv\u00e9ho d\u011bda Ference N\u00e1dasdyho a projevit mu tak svou neutuchaj\u00edc\u00ed \u00factu. \u0160tukov\u00e1n\u00ed ve slavnostn\u00edm s\u00e1le je d\u00edlem Andrey Bertinalliho. T\u0159\u00edpodla\u017en\u00ed, p\u016fvodn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e1 budova v jihov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti pal\u00e1ce, p\u0159estav\u011bn\u00e1 Tam\u00e1sem N\u00e1dasdym (k\u0159\u00eddlo D), byla op\u011bt sn\u00ed\u017eena o jedno patro a zmizely tak\u00e9 ark\u00fd\u0159e vystupuj\u00edc\u00ed sm\u011brem na n\u00e1dvo\u0159\u00ed. T\u011bmito z\u00e1sahy vznikl hradn\u00ed z\u00e1mek s uzav\u0159en\u00fdm n\u00e1dvo\u0159\u00edm a jednolit\u00fdm pr\u016f\u010del\u00edm ve sv\u00e9 dne\u0161n\u00ed podob\u011b. Mezi v\u00fdchodn\u00edm a ji\u017en\u00edm k\u0159\u00eddlem (k\u0159\u00eddlo B a C) byla rovn\u011b\u017e z\u0159\u00edzena kaple Panny Marie. Hrad byl tak\u00e9 domovem n\u00e1dasdyovsk\u00e9 sb\u00edrky um\u011bleck\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, kter\u00e1 byla v\u00fdznamn\u00e1 v celoevropsk\u00e9m kontextu.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1671 byl Ferenc N\u00e1dasdy za \u00fa\u010dast na Wessel\u00e9nyiho spiknut\u00ed popraven. C\u00edsa\u0159 Leopold I. pot\u00e9 zcela vydrancovan\u00fd hrad daroval Mikl\u00f3si Draskovichovi a jeho choti Krisztin\u011b N\u00e1dasdyov\u00e9. Svou roli p\u0159i vojensk\u00fdch operac\u00edch sehr\u00e1l hrad naposledy b\u011bhem boje za svobodu veden\u00e9ho sedmihradsk\u00fdm kn\u00ed\u017eetem Franti\u0161kem II. R\u00e1k\u00f3czim. S\u00e1rv\u00e1r se nikdy neocitl na seznamu hrad\u016f odsouzen\u00fdch ke zbo\u0159en\u00ed. Hradby ani ba\u0161ty nebyly str\u017eeny ani pozd\u011bji. Za dob p\u00e1n\u016f Draskovich\u016f se stav hradu velmi zhor\u0161il. Z\u00e1chrana p\u0159ed \u00fapln\u00fdm zmarem zapo\u010dala zhruba v polovin\u011b 18. stolet\u00ed. V dob\u011b panstv\u00ed gener\u00e1la Gy\u00f6rgye Szluhy vznikly nejsp\u00ed\u0161e fresky s mytologick\u00fdmi n\u00e1m\u011bty ve v\u011b\u017en\u00edm s\u00e1le. Na objedn\u00e1vku \u00c1d\u00e1ma Szilyho vymaloval v roce 1769 Istv\u00e1n Dorfmaister st\u011bny slavnostn\u00edho s\u00e1lu barokn\u00edmi freskami se staroz\u00e1konn\u00edmi n\u00e1m\u011bty. N\u00e1st\u011bnn\u00e9 malby v komnat\u00e1ch severn\u00edho k\u0159\u00eddla (A) poch\u00e1zej\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b z doby kolem roku 1770. <\/p>\n\n\n\n V roce 1803 zakoupil hrad a cel\u00e9 panstv\u00ed rod Rakousk\u00fdch-Este. Se jm\u00e9nem arciv\u00e9vody Ferdinanda Habsbursk\u00e9ho a jeho syna Franti\u0161ka IV. Modensk\u00e9ho je spjato restaurov\u00e1n\u00ed budov, zazd\u011bn\u00ed renesan\u010dn\u00edho podloub\u00ed, vybudov\u00e1n\u00ed cihlov\u00e9ho mostu vedouc\u00edho k hradu nebo zasyp\u00e1n\u00ed hradn\u00edho p\u0159\u00edkopu, k \u010demu\u017e bylo pou\u017eito hlin\u011bn\u00e9ho n\u00e1spu hradeb. Vnit\u0159n\u00ed fas\u00e1da pal\u00e1ce z\u00edskala jednotnou podobu. Na n\u00e1dvo\u0159\u00ed byla v roce 1813 odhalena pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed tehdej\u0161\u00ed rekonstrukci. <\/p>\n\n\n\n Od roku 1875 byli majiteli hradu posledn\u00ed bavorsk\u00fd kr\u00e1l Ludv\u00edk III. a jeho cho\u0165, arciv\u00e9vodkyn\u011b Marie Tereza Rakousk\u00e1-Este. V t\u00e9 dob\u011b hrad tvo\u0159il centrum modern\u00edho zem\u011bd\u011blsk\u00e9ho panstv\u00ed o rozloze patn\u00e1ct a p\u016fl tis\u00edc katastr\u00e1ln\u00edch jiter, kter\u00e9 zahrnovalo osmn\u00e1ct hospod\u00e1\u0159sk\u00fdch dvor\u016f a proslul\u00fd h\u0159eb\u010d\u00edn. Z tohoto obdob\u00ed se dodnes zachovaly hradn\u00ed hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 budovy. Posledn\u00ed bavorsk\u00fd kr\u00e1l Ludv\u00edk III. zem\u0159el v roce 1921 pr\u00e1v\u011b na zdej\u0161\u00edm hrad\u011b, jen\u017e byl a\u017e do roku 1945 majetkem bavorsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eec\u00edho rodu. <\/p>\n\n\n\n Po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce \u010dekalo hrad N\u00e1dasdy\u016f n\u011bkolikalet\u00e9 obdob\u00ed nep\u0159\u00edzn\u011b osudu. Po rekonstrukci proveden\u00e9 v 60. a 70. letech se stal centrem kulturn\u00edho \u017eivota m\u011bsta. Dnes zde funguje krom\u011b kulturn\u00edho centra a knihovny tak\u00e9 Muzeum Ference N\u00e1dasdyho. Sou\u010dasn\u011b je hrad m\u00edstem kon\u00e1n\u00ed kulturn\u00edch a spole\u010densk\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed m\u011bsta. V letech 2005\u20132006 byla provedena oprava staroitalsk\u00e9ho hradebn\u00edho p\u00e1su s ba\u0161tami. <\/p>\n\n\n\n Hrad N\u00e1dasdy\u016f je obklopen kr\u00e1sn\u00fdm Hradn\u00edm parkem, vybudovan\u00fdm na m\u00edst\u011b b\u00fdval\u00e9ho hradn\u00edho p\u0159\u00edkopu. Parkov\u00e1 \u00faprava z\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti zapo\u010dala ji\u017e ve druh\u00e9 dek\u00e1d\u011b 19. stolet\u00ed na popud p\u00e1n\u016f z Modeny. Ve v\u00fdchodn\u00ed a ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti hradn\u00edho p\u0159\u00edkopu zalo\u017eil park m\u011bstsk\u00fd rycht\u00e1\u0159 Vilmos E\u0151ry v roce 1931. Hradn\u00ed park je m\u00edstn\u00ed chr\u00e1n\u011bnou p\u0159\u00edrodn\u00ed pam\u00e1tkou.<\/p>\n\n\n\n Font\u00e1na na s\u00e1rv\u00e1rsk\u00e9m Kossuthov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed pobav\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky hrou zvuk\u016f a sv\u011btel.<\/p>\n\n\n\n Ka\u0161na na Kossuthov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed pobav\u00ed v\u00fdletn\u00edky sv\u011bteln\u00fdmi a hudebn\u00edmi efekty!Budova radnice na Kossuthov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed byla postavena v letech 1878\u201382 v eklektick\u00e9m stylu. Pat\u0159\u00ed mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed d\u00edla s\u00e1rv\u00e1rsk\u00e9ho architekta Lajose Geschreyho. Balkon sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na hlavn\u00ed n\u00e1m\u011bst\u00ed byl p\u0159istav\u011bn ve 20. stolet\u00ed. <\/p>\n\n\n\n …<\/p>\n\n\n\n …<\/p>\n\n\n\n Do p\u0159estavby p\u016fvodn\u00ed st\u0159edov\u011bk\u00e9 kaple nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice, stoj\u00edc\u00ed na trhov\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed m\u011bsta S\u00e1rv\u00e1ru, se pustil v roce 1645 zemsk\u00fd soudce Ferenc N\u00e1dasdy, kter\u00fd o dva roky d\u0159\u00edve konvertoval zp\u011bt ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e.<\/p>\n\n\n\n Stavitelem byl Pietro Orsolini. Kostel s p\u016fdorysem \u0159eck\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee byl zasv\u011bcen svat\u00e9mu Ladislavovi. Tento chr\u00e1m se stal z\u00e1kladem dne\u0161n\u00edho kostela. Rekonstrukce chr\u00e1mu, kter\u00fd byl stejn\u011b jako cel\u00e9 m\u011bsto zni\u010den v dob\u011b R\u00e1k\u00f3cziho boje za svobodu, byla zah\u00e1jena v roce 1732, kdy byla postavena rovn\u011b\u017e hlavn\u00ed v\u011b\u017e. V roce 1830 byl barokn\u00ed kostel roz\u0161\u00ed\u0159en o dv\u011b postrann\u00ed klenby, d\u00edky \u010demu\u017e z\u00edskal p\u016fdorys latinsk\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. <\/p>\n\n\n\n Dodnes dochovan\u00fd hlavn\u00ed olt\u00e1\u0159 byl darem matky patrona kostela Franti\u0161ka IV. Modensk\u00e9ho, Marie Beatrice d\u00b4Este. Ze stejn\u00e9 doby poch\u00e1z\u00ed tak\u00e9 z\u00e1padn\u00ed klasicistn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed. Vzhledem k r\u016fstu po\u010dtu obyvatel m\u011bsta i zhor\u0161uj\u00edc\u00edmu se stavu kostela byla v letech 1926\u201327 provedena p\u0159estavba. Pod veden\u00edm stavbyvedouc\u00edho Gyuly Petrov\u00e1cze se na n\u00ed pod\u00edleli tak\u00e9 m\u00edstn\u00ed \u0159emesln\u00edci. \u010c\u00e1sti le\u017e\u00edc\u00ed v\u00fdchodn\u011b od hlavn\u00ed v\u011b\u017ee byly zbour\u00e1ny, tak\u017ee zanikla i nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1st kostela. Nov\u00fd chr\u00e1m se roz\u0161\u00ed\u0159il o dv\u011b bo\u010dn\u00ed lodi, svatyn\u011b byla um\u00edst\u011bna k z\u00e1padu a v\u00fdchodn\u00ed strana kostela dostala klasicistn\u00ed fas\u00e1du. Ve stejn\u00e9 dob\u011b vznikl tak\u00e9 do svatyn\u011b sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed balkon ur\u010den\u00fd pro patrona chr\u00e1mu nebo okna s c\u00ednovan\u00fdm kov\u00e1n\u00edm. Jejich autorem je budape\u0161\u0165sk\u00fd mal\u00ed\u0159 skla Imre Zsell\u00e9r. Fresky v nov\u00e9m kostele jsou d\u00edlem kaposv\u00e1rsk\u00e9ho um\u011blce Istv\u00e1na Z. So\u00f3se a poch\u00e1zej\u00ed z let 1938\u201339. V interi\u00e9ru kostela se nach\u00e1z\u00ed tak\u00e9 prvn\u00ed s\u00e1rv\u00e1rsk\u00e1 socha ur\u010den\u00e1 pro ve\u0159ejn\u00e9 prostranstv\u00ed: sloup truchl\u00edc\u00edho Krista z roku 1701, jen\u017e je darem spr\u00e1vce statku M\u00e1ty\u00e1se Gayera a jeho man\u017eelky Erzs\u00e9bet Szundiov\u00e9. <\/p>\n\n\n\n Katolick\u00fd kostel st\u0159edov\u011bk\u00e9ho p\u016fvodu v m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti S\u00e1r, kter\u00e1 byla a\u017e do roku 1912 samostatnou obc\u00ed, b\u00fdval sv\u00e9ho \u010dasu s\u00e1rv\u00e1rsk\u00fdm farn\u00edm kostelem. Pr\u00e1v\u011b v S\u00e1ru toti\u017e s\u00eddlil a\u017e do roku 1767 s\u00e1rv\u00e1rsk\u00fd far\u00e1\u0159.<\/p>\n\n\n\n Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o kostele svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e poch\u00e1z\u00ed z roku 1454, ov\u0161em jak vypl\u00fdv\u00e1 z dobov\u00fdch pramen\u016f, ji\u017e tehdy byl kostel starobylou stavbou. O jeho st\u0159edov\u011bk\u00e9m p\u016fvodu sv\u011bd\u010d\u00ed gotick\u00e1 v\u011b\u017e, orientace stavby sm\u011brem k v\u00fdchodu, um\u00edst\u011bn\u00ed oken sm\u011brem k jihu a sochy, jimi\u017e byla je\u0161t\u011b v roce 1758 os\u00e1zena v\u011b\u017e. Sou\u010dasnou podobu kostel z\u00edskal v r\u00e1mci \u00faprav proveden\u00fdch v pr\u016fb\u011bhu 19. a 20. stolet\u00ed. P\u0159i p\u0159estavb\u011b v roce 1830 a 1868 byl p\u016fvodn\u00ed strop s n\u00e1stropn\u00edmi malbami nahrazen takzvanou \u010deskou klenbou. Ve 20. stolet\u00ed pro\u0161el kostel novogotickou p\u0159estavbou. Kulturn\u011bhistorick\u00fd v\u00fdznam chr\u00e1mu spo\u010d\u00edv\u00e1 rovn\u011b\u017e v tom, \u017ee zde byl koncem ledna roku 1556 poh\u0159ben b\u00e1sn\u00edk a loutnista Sebesty\u00e9n Tin\u00f3di Lantos, kter\u00fd ve sv\u00fdch b\u00e1sn\u00edch op\u011bvoval hrdinn\u00fd boj Uher proti Turk\u016fm. <\/p>\n\n\n\n Kostel svat\u00e9ho Marka v m\u011bstsk\u00e9 \u010d\u00e1sti R\u00e1bas\u00f6mj\u00e9n je vedle hradu jedinou stavbou v dne\u0161n\u00edm S\u00e1rv\u00e1ru poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z dob kr\u00e1lovsk\u00e9 dynastie \u00c1rp\u00e1dovc\u016f. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o kostele je z roku 1288.<\/p>\n\n\n\n Ve 13. stolet\u00ed byl je\u0161t\u011b zasv\u011bcen svat\u00e9mu Petrovi, zat\u00edmco koncem stolet\u00ed 17. ji\u017e byl pojmenov\u00e1n po svat\u00e9m Markovi. Slo\u017een\u00e1 okna na v\u011b\u017ei, obklad port\u00e1lu, rom\u00e1nsk\u00fd port\u00e1l u\u017e\u00edvan\u00fd jako vchod do sakristie i orientace cel\u00e9 stavby sm\u011brem k v\u00fdchodu vypov\u00eddaj\u00ed o jej\u00edm rom\u00e1nsk\u00e9m p\u016fvodu. V r\u00e1mci p\u0159estavby v roce 1933 dostal chr\u00e1m novorom\u00e1nskou podobu. P\u0159i oprav\u011b om\u00edtky v roce 1973 byly objeveny dal\u0161\u00ed detaily z rom\u00e1nsk\u00e9ho obdob\u00ed. Interi\u00e9ry kostela zdob\u00ed fresky J\u00f3zsefa Pruzdika zachycuj\u00edc\u00ed sc\u00e9ny ze \u017eivota svat\u00e9ho Marka a Je\u017e\u00ed\u0161e Krista. <\/p>\n\n\n\n V obdob\u00ed let 1782\u20131787 po vyd\u00e1n\u00ed toleran\u010dn\u00edho patentu bylo v Uhr\u00e1ch postaveno 218 evangelick\u00fdch kostel\u016f.<\/p>\n\n\n\n Mezi nimi tak\u00e9 evangelick\u00fd chr\u00e1m v S\u00e1rv\u00e1ru, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se v ulici J\u00e1nose Sylvestera. Hrad N\u00e1dasdy\u016f Ha S\u00e1rv\u00e1rra j\u00f6ssz, a N\u00e1dasdy-v\u00e1rat l\u00e1tnod kell (k\u00edv\u00fclr\u0151l \u00e9s bel\u00fclr\u0151l is) Zdej\u0161\u00edmu hradu vd\u011b\u010d\u00ed m\u011bsto S\u00e1rv\u00e1r za sv\u00e9 jm\u00e9no. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o hradu tohoto jm\u00e9na poch\u00e1z\u00ed z roku 1288. Jak napov\u00edd\u00e1 u\u017e s\u00e1m n\u00e1zev vznikl\u00fd spojen\u00edm slov s\u00e1r (bl\u00e1to) a v\u00e1r (hrad), p\u016fvodn\u011b se nejsp\u00ed\u0161 jednalo o hlin\u011bn\u00fd hrad obklopen\u00fd mo\u010d\u00e1ly. Zdej\u0161\u00edmu […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":5837,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"spay_email":""},"acf":[],"yoast_head":"\n![\"\"](\"https:\/\/i0.wp.com\/sarvar.hu\/wp-content\/uploads\/2019\/11\/N\u00e1dasdy-v\u00e1r-S\u00e1rv\u00e1r-wellness-nyaral\u00e1s-1024x682.jpg?resize=740%2C493\")
<\/figure>\n\n\n\n
\n\n\n\nKossuthovo n\u00e1m\u011bst\u00ed<\/h1>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/i2.wp.com\/sarvar.hu\/wp-content\/uploads\/2019\/11\/Kossuth-ter-S\u00e1rv\u00e1r-l\u00e1tnival\u00f3-wellness-1024x682.jpg?resize=740%2C493\")
<\/figure>\n\n\n\n
Radnice<\/strong><\/p>\n\n\n\nKossuthovo n\u00e1m\u011bst\u00ed \u2013 ka\u0161na: sv\u011bteln\u00e9 efekty<\/strong>\nOd 1. b\u0159ezna do 31. kv\u011btna a od 1. z\u00e1\u0159\u00ed do 31. \u0159\u00edjna: 20:30 - 20:50\nOd 1. \u010dervna do 31. srpna: 21:30 - 21:50\n\nKossuthovo n\u00e1m\u011bst\u00ed - radnice: zvonkohra<\/strong>\nZimn\u00ed \u010das: 11:00, 16:00, 17:45\nLetn\u00ed \u010das: 11:00, 16:00, 18:45, 21:00<\/pre>\n\n\n\n
\n\n\n\nPosta square<\/h1>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/i2.wp.com\/sarvar.hu\/wp-content\/uploads\/2019\/11\/Posta-t\u00e9r-S\u00e1rv\u00e1r-wellness-nyaral\u00e1s-l\u00e1tnival\u00f3-1024x682.jpg?resize=740%2C493\")
<\/figure>\n\n\n\nA sz\u00f6k\u0151k\u00fat \u201cm\u0171sora\u201d naponta 11:30, 15:30, 17:30 \u00e9s 19:30-kor tekinthet\u0151 meg. <\/pre>\n\n\n\n
\n\n\n\nKatolick\u00fd kostel svat\u00e9ho Ladislava<\/h1>\n\n\n\n
![\"\"](\"https:\/\/i0.wp.com\/sarvar.hu\/wp-content\/uploads\/2019\/11\/szent-Laszlo-templom-S\u00e1rv\u00e1r-l\u00e1tnival\u00f3-wellness-1024x682.jpg?resize=740%2C493\")
<\/figure>\n\n\n\n
\n\n\n\nKatolick\u00fd kostel svat\u00e9ho Mikul\u00e1\u0161e<\/h1>\n\n\n\n
\n\n\n\nKatolick\u00fd kostel svat\u00e9ho Marka<\/h1>\n\n\n\n
\n\n\n\nEvangelick\u00fd kostel<\/h1>\n\n\n\n
Na n\u00e1kup parcely pro kostel a \u0161kolu p\u0159isp\u011blo 133 zdej\u0161\u00edch evangel\u00edk\u016f. Prvn\u00ed kostel padl 3. kv\u011btna 1829 za ob\u011b\u0165 po\u017e\u00e1ru. Nov\u00fd chr\u00e1m, navr\u017een\u00fd v klasicistn\u00edm slohu, byl postaven d\u00edky ve\u0159ejn\u00e9 sb\u00edrce v letech 1834\u201336 podle pl\u00e1n\u016f s\u00e1rv\u00e1rsk\u00e9ho architekta S\u00e1muela Geschreyho. Hlavn\u00edm specifikem kostela je v Zadunaj\u00ed velmi roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 st\u011bna sakristie odd\u011bluj\u00edc\u00ed apsidu od prostor\u016f chr\u00e1mu. Kostel s ob\u00edlen\u00fdmi zdmi a harmonick\u00fdmi proporcemi je kr\u00e1sn\u00fdm p\u0159\u00edkladem klasicistn\u00edho chr\u00e1mov\u00e9ho stavitelstv\u00ed v oblasti Zadunaj\u00ed. <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"