K bohaté historii obce Ikervár, ležící v údolí řeky Ráby, odkazují archeologické objevy z dob Římanů i nález pohřebiště sestávajícího ze 160 hrobů z doby příchodu Maďarů do Karpatské kotliny.
Ikervár, „pradávné hnízdo rodu Batthyányů“, je jednou z nejstarších osad ve Vašské župě a žil zde i první uherský ministerský předseda, hrabě Lajos Batthyány. Chloubou Ikerváru je socha Lajose Batthyányho, jejímž autorem je Jenő Bory a která vznikla díky veřejné sbírce místních občanů. Obec je pyšná na svou historickou minulost: podle archeologických vykopávek existovala již v době Avarů a v roce 1988 zde bylo odkryto pohřebiště z doby dobytí vlasti čítající 160 hrobů.
Současný kostel byl postaven počátkem 18. století, ovšem původní chrám pocházel již ze století 15. 13. června 1848 zde manželka Lajose Batthyányho, hraběnka Antónia Zichyová, slavnostně předala Národní gardě Vašské župy její zástavu.
V roce 1896 byla v Ikerváru zahájena výstavba první vodní elektrárny v Uhrách, která vyrábí proud od roku 1900 až do dnešních dnů. Jejím autorem byl astronom a inženýr Jenő Gothard. Zajímavostí je, že Ikervár byl první elektrifikovanou obcí v Uhrách, čímž téměř o padesát let předběhl svou dobu.
Voda do elektrárny přitéká kanálem s několika jezy ze zdymadla vybudovaného šest kilometrů proti proudu řeky Ráby. Ve strojovně elektrárny je dodnes k vidění jedna z původních turbín.
V panství rodu Batthyányů na okraji obce po proudu řeky Ráby fungoval již na počátku 18. století vodní mlýn. Náhon a mlýnské kolo však pravidelně poškozovaly jarní záplavy, a tak byla na počátku 19. století provedena modernizace pod vedením inženýrů z Itálie. Díky jejich radám dokázali Batthyányové plně využívat objem vody v řece Rábě.
V roce 1895 vznikla akciová společnost Elektrické podniky Vašské župy pod vedením hraběte Ference Batthyányho. Jak dosvědčuje zápis ve stavebním deníku, vystaveném ve zdejším muzeu, stavební práce započaly ještě v září téhož roku. Stejně tak zde můžeme vidět příslušené povolení týkající se vodního práva.
Dynamo a turbíny, které si hraběcí rodina nechala dovézt ze Švýcarska, fungovaly v ikervárské elektrárně až do začátku 20. století. Elektrárna, které svého času vděčil Sárvár i město Szombathely za veřejné osvětlení, dodávala proud i šoproňské městské železnici, jejíž provoz byl zahájen v roce 1900, nebo průmyslovým závodům v okolí. Této historické technické zajímavosti je věnováno také muzeum elektrárny, v jehož prvním patře si mohou návštěvníci prohlédnout expozici věnující se historii elektrárny, fungování starých vodních mlýnů, miniaturním vodním mlýnům nacházejícím se v okolí i vodohospodářským a protipovodňovým dílům. Panely přibližují rovněž využití zelené energie, například slunečního záření, fungování větrných elektráren i způsoby využití jiných zdrojů energie.
V úvodní místnosti se můžeme seznámit se způsoby využití vodní energie od starověku až do dnešních dnů, k vidění je zde však také fungující model lodního mlýna nebo pozůstatky zařízení starého vodního mlýna. V další části expozice můžeme sledovat vznik a rozvoj ikervárské vodní elektrárny.
Model znázorňuje rozmístění jednotlivých částí zařízení elektrárny i její propojení s řekou Rábou pomocí kanálu. Třetí část přibližuje flóru a faunu povodí řeky Ráby a vodu jako jednu ze základních složek života od pravěku až po současnost.
Elektrárna a muzeum se nacházejí 7 km od Sárváru. Přístupovou cestu označuje tabule na silnici mezi Ikervárem a obcí Sótony.
Muzeum lze navštívit na základě předchozí telefonické objednávky a rezervace termínu.
Otevírací doba: pondělí–pátek 7–11:30, 12:30–15:30. Vstupné: Dospělí: 100 HUF Studenti: 50 HUF Telefonické objednávky (v případě skupinových i individuálních návštěv) na čísle: +36-95/568-711