Hrad Nádasdyů

Ha Sárvárra jössz, a Nádasdy-várat látnod kell (kívülről és belülről is)

Zdejšímu hradu vděčí město Sárvár za své jméno. První písemná zmínka o hradu tohoto jména pochází z roku 1288. Jak napovídá už sám název vzniklý spojením slov sár (bláto) a vár (hrad), původně se nejspíš jednalo o hliněný hrad obklopený močály.

V době feudální anarchie v letech 1288–1327 byl hrad v držení rodu Kőszegiů. V roce 1327 se díky zemskému soudci Sándoru Köcskimu dostal opět do rukou krále Karla Roberta a až do roku 1390 byl součástí královského majetku. V roce 1390 ho král Zikmund Lucemburský věnoval ostřihomskému arcibiskupovi Jánosi Kanizsaimu a jeho bratrům a v rukou rodu Kanizsaiů byl s malými přestávkami až do roku 1534.

V průběhu 13.–15. století prošel hrad četnými stavebními úpravami. V jihozápadním výběžku dnešního hradního paláce vznikla koncem 13. století třípodlažní věž, na kterou byly napojeny kamenné hradby. Věž byla později rozšířena o dvě třípodlažní budovy s dekorovanými sály. Ze stejného období pochází i velká část severního (A) a západního (B) křídla, která byla propojena nižší věží. Na nádvoří hospodářské budovy byly odkryty zbytky středověké budovy. Podle písemných pramenů probíhaly na hradě čilé stavební práce i počátkem 16. století, o čemž svědčí dvě dodnes dochovaná odpočívadla po stranách hradní brány.

Díky sňatku Tamáse Nádasdyho s Orsolyou Kanizsaiovou, ke kterému došlo v roce 1534, zdědil obrovský majetek Kanizsaiů rod Nádasdyů. V dobách Tamáse Nádasdyho se hrad dočkal mnoha úprav v renesančním slohu. Jihozápadní komplex budov byl rozšířen o třípodlažní křídlo (D). Budova byla osázena renesančními okny s kamennými rámy, jejichž pozůstatky můžeme dnes vidět nad vchodem do knihovny. Rozšířením středověké stavby, které probíhalo v letech 1554–55, vzniklo dodnes dochované východní křídlo (B). Na dvou stranách byla vztyčena část budovy vystupující z průčelí, jejíž dveře s kamenným ostěním slouží dodnes jako jeden z vchodů do tohoto křídla. Přízemím probíhalo podloubí s otevřenou klenutou chodbou a v podlaží byl vytvořen otevřený trámový ochoz podepřený kamennými sloupy. Vstupní věž získala v roce 1560 krásnou renesanční bránu. Kvůli postupu tureckých vojsk probíhalo za dob Tamáse Nádasdyho od roku 1551 zároveň se stavebními pracemi na hradním paláci také rozšiřování hradeb a obranných prvků. Sárvár byl součástí čtvrté obranné linie využívající toku řeky Ráby. Dodnes dochovaný hradební systém s baštami, vycházející ze staroitalského vzoru, zbudoval v letech 1588–1615 Ferenc Nádasdy a jeho syn Pál.

Ke jménu zemského soudce Ference Nádasdyho se pojí poslední fáze rozsáhlé a velkorysé výstavby hradu. Práce započaly v roce 1644 pravděpodobně rozšířením severního křídla (A), což může mít spojitost se sňatkem Ference Nádasdyho s Annou Júlií Esterházyovou, pocházející ze slavného magnátského rodu. Vstupní brána byla propojena s palácem dodnes využívaným průchodem s valenou klenbou, nad nímž byla vybudována slavnostní síň s neckovou klenbou, která patří dodnes k nejkrásnějším barokním interiérům v celém Maďarsku. Nástropní fresky z roku 1653 jsou dílem Hanse Rudolfa Millera a zobrazují výjevy z patnáctileté války proti Turkům (1591–1606). Zemský soudce jejich prostřednictvím toužil uctít věčnou památku svého děda Ference Nádasdyho a projevit mu tak svou neutuchající úctu. Štukování ve slavnostním sále je dílem Andrey Bertinalliho. Třípodlažní, původně středověká budova v jihovýchodní části paláce, přestavěná Tamásem Nádasdym (křídlo D), byla opět snížena o jedno patro a zmizely také arkýře vystupující směrem na nádvoří. Těmito zásahy vznikl hradní zámek s uzavřeným nádvořím a jednolitým průčelím ve své dnešní podobě. Mezi východním a jižním křídlem (křídlo B a C) byla rovněž zřízena kaple Panny Marie. Hrad byl také domovem nádasdyovské sbírky uměleckých předmětů, která byla významná v celoevropském kontextu.

V roce 1671 byl Ferenc Nádasdy za účast na Wesselényiho spiknutí popraven. Císař Leopold I. poté zcela vydrancovaný hrad daroval Miklósi Draskovichovi a jeho choti Krisztině Nádasdyové. Svou roli při vojenských operacích sehrál hrad naposledy během boje za svobodu vedeného sedmihradským knížetem Františkem II. Rákóczim. Sárvár se nikdy neocitl na seznamu hradů odsouzených ke zboření. Hradby ani bašty nebyly strženy ani později. Za dob pánů Draskovichů se stav hradu velmi zhoršil. Záchrana před úplným zmarem započala zhruba v polovině 18. století. V době panství generála Györgye Szluhy vznikly nejspíše fresky s mytologickými náměty ve věžním sále. Na objednávku Ádáma Szilyho vymaloval v roce 1769 István Dorfmaister stěny slavnostního sálu barokními freskami se starozákonními náměty. Nástěnné malby v komnatách severního křídla (A) pocházejí pravděpodobně z doby kolem roku 1770.

V roce 1803 zakoupil hrad a celé panství rod Rakouských-Este. Se jménem arcivévody Ferdinanda Habsburského a jeho syna Františka IV. Modenského je spjato restaurování budov, zazdění renesančního podloubí, vybudování cihlového mostu vedoucího k hradu nebo zasypání hradního příkopu, k čemuž bylo použito hliněného náspu hradeb. Vnitřní fasáda paláce získala jednotnou podobu. Na nádvoří byla v roce 1813 odhalena pamětní deska připomínající tehdejší rekonstrukci.

Od roku 1875 byli majiteli hradu poslední bavorský král Ludvík III. a jeho choť, arcivévodkyně Marie Tereza Rakouská-Este. V té době hrad tvořil centrum moderního zemědělského panství o rozloze patnáct a půl tisíc katastrálních jiter, které zahrnovalo osmnáct hospodářských dvorů a proslulý hřebčín. Z tohoto období se dodnes zachovaly hradní hospodářské budovy. Poslední bavorský král Ludvík III. zemřel v roce 1921 právě na zdejším hradě, jenž byl až do roku 1945 majetkem bavorského knížecího rodu.

Po druhé světové válce čekalo hrad Nádasdyů několikaleté období nepřízně osudu. Po rekonstrukci provedené v 60. a 70. letech se stal centrem kulturního života města. Dnes zde funguje kromě kulturního centra a knihovny také Muzeum Ference Nádasdyho. Současně je hrad místem konání kulturních a společenských událostí města. V letech 2005–2006 byla provedena oprava staroitalského hradebního pásu s baštami.

Hrad Nádasdyů je obklopen krásným Hradním parkem, vybudovaným na místě bývalého hradního příkopu. Parková úprava západní části započala již ve druhé dekádě 19. století na popud pánů z Modeny. Ve východní a jižní části hradního příkopu založil park městský rychtář Vilmos Eőry v roce 1931. Hradní park je místní chráněnou přírodní památkou.

Kossuthovo náměstí

Fontána na sárvárském Kossuthově náměstí pobaví návštěvníky hrou zvuků a světel.

Radnice

Kašna na Kossuthově náměstí pobaví výletníky světelnými a hudebními efekty!Budova radnice na Kossuthově náměstí byla postavena v letech 1878–82 v eklektickém stylu. Patří mezi nejdůležitější díla sárvárského architekta Lajose Geschreyho. Balkon směřující na hlavní náměstí byl přistavěn ve 20. století.

Kossuthovo náměstí – kašna: světelné efekty
Od 1. března do 31. května a od 1. září do 31. října: 20:30 - 20:50
Od 1. června do 31. srpna: 21:30 - 21:50

Kossuthovo náměstí - radnice: zvonkohra
Zimní čas: 11:00, 16:00, 17:45
Letní čas: 11:00, 16:00, 18:45, 21:00

Posta square

…

A szökőkút “műsora” naponta 11:30, 15:30, 17:30 és 19:30-kor tekinthető meg.

…

Katolický kostel svatého Ladislava

Do přestavby původní středověké kaple nejsvětější Trojice, stojící na trhovém náměstí města Sárváru, se pustil v roce 1645 zemský soudce Ferenc Nádasdy, který o dva roky dříve konvertoval zpět ke katolické víře.

Stavitelem byl Pietro Orsolini. Kostel s půdorysem řeckého kříže byl zasvěcen svatému Ladislavovi. Tento chrám se stal základem dnešního kostela. Rekonstrukce chrámu, který byl stejně jako celé město zničen v době Rákócziho boje za svobodu, byla zahájena v roce 1732, kdy byla postavena rovněž hlavní věž. V roce 1830 byl barokní kostel rozšířen o dvě postranní klenby, díky čemuž získal půdorys latinského kříže.

Dodnes dochovaný hlavní oltář byl darem matky patrona kostela Františka IV. Modenského, Marie Beatrice d´Este. Ze stejné doby pochází také západní klasicistní průčelí. Vzhledem k růstu počtu obyvatel města i zhoršujícímu se stavu kostela byla v letech 1926–27 provedena přestavba. Pod vedením stavbyvedoucího Gyuly Petrovácze se na ní podíleli také místní řemeslníci. Části ležící východně od hlavní věže byly zbourány, takže zanikla i nejstarší část kostela. Nový chrám se rozšířil o dvě boční lodi, svatyně byla umístěna k západu a východní strana kostela dostala klasicistní fasádu. Ve stejné době vznikl také do svatyně směřující balkon určený pro patrona chrámu nebo okna s cínovaným kováním. Jejich autorem je budapešťský malíř skla Imre Zsellér. Fresky v novém kostele jsou dílem kaposvárského umělce Istvána Z. Soóse a pocházejí z let 1938–39. V interiéru kostela se nachází také první sárvárská socha určená pro veřejné prostranství: sloup truchlícího Krista z roku 1701, jenž je darem správce statku Mátyáse Gayera a jeho manželky Erzsébet Szundiové.

Katolický kostel svatého Mikuláše

Katolický kostel středověkého původu v městské části Sár, která byla až do roku 1912 samostatnou obcí, býval svého času sárvárským farním kostelem. Právě v Sáru totiž sídlil až do roku 1767 sárvárský farář.

První písemná zmínka o kostele svatého Mikuláše pochází z roku 1454, ovšem jak vyplývá z dobových pramenů, již tehdy byl kostel starobylou stavbou. O jeho středověkém původu svědčí gotická věž, orientace stavby směrem k východu, umístění oken směrem k jihu a sochy, jimiž byla ještě v roce 1758 osázena věž. Současnou podobu kostel získal v rámci úprav provedených v průběhu 19. a 20. století. Při přestavbě v roce 1830 a 1868 byl původní strop s nástropními malbami nahrazen takzvanou českou klenbou. Ve 20. století prošel kostel novogotickou přestavbou. Kulturněhistorický význam chrámu spočívá rovněž v tom, že zde byl koncem ledna roku 1556 pohřben básník a loutnista Sebestyén Tinódi Lantos, který ve svých básních opěvoval hrdinný boj Uher proti Turkům.

Katolický kostel svatého Marka

Kostel svatého Marka v městské části Rábasömjén je vedle hradu jedinou stavbou v dnešním Sárváru pocházející z dob královské dynastie Árpádovců. První písemná zmínka o kostele je z roku 1288.

Ve 13. století byl ještě zasvěcen svatému Petrovi, zatímco koncem století 17. již byl pojmenován po svatém Markovi. Složená okna na věži, obklad portálu, románský portál užívaný jako vchod do sakristie i orientace celé stavby směrem k východu vypovídají o jejím románském původu. V rámci přestavby v roce 1933 dostal chrám novorománskou podobu. Při opravě omítky v roce 1973 byly objeveny další detaily z románského období. Interiéry kostela zdobí fresky Józsefa Pruzdika zachycující scény ze života svatého Marka a Ježíše Krista.

Evangelický kostel

V období let 1782–1787 po vydání tolerančního patentu bylo v Uhrách postaveno 218 evangelických kostelů.

Mezi nimi také evangelický chrám v Sárváru, nacházející se v ulici Jánose Sylvestera.
Na nákup parcely pro kostel a školu přispělo 133 zdejších evangelíků. První kostel padl 3. května 1829 za oběť požáru. Nový chrám, navržený v klasicistním slohu, byl postaven díky veřejné sbírce v letech 1834–36 podle plánů sárvárského architekta Sámuela Geschreyho. Hlavním specifikem kostela je v Zadunají velmi rozšířená stěna sakristie oddělující apsidu od prostorů chrámu. Kostel s obílenými zdmi a harmonickými proporcemi je krásným příkladem klasicistního chrámového stavitelství v oblasti Zadunají.

Pamětihodnosti