Zelené zážitky

Arborteum

Arboretum v Sárváru patří mezi nejstarší sbírky Maďarska Nejstarší písemné zmínky o arboretech v župě Vas se nacházejí v Sárváru. Původní arboretum, předchůdce dnešního, bylo založeno v roce 1546 jako ovocná a zeleninová zahrada.

Zahradnictví rozkvétalo až do roku 1671, kdy byl tehdejší římský soudce Ferenc Nádasdy III. za účast ve Wesselényiho spiknutí popraven a jeho majetek byl zabaven. Tím slavné zahradnictví zaniklo, avšak několik ovocných stromů a dubů zachovalo vzpomínky na dávné začátky. V roce 1803 se hradní zahrada dostala opět do rukou odborníků. Habsburg Ferdinand, modenský arcivévoda, koupil hrad se všemi k němu patřícími pozemky. Těžkým, avšak hezkým úkolem bylo v prostorech zničené zahrady vybudovat novou. V jedné části byly zasazeny ovocné stromy, ve zbývající pomalu vznikl park anglického stylu, ve kterém byly zachovány staré duby i jiné stromy z minulosti. Mezi prvními byly v roce 1812 zasazeny platany, jejichž průměr kmenů v současnosti přesahuje tři metry. Kromě toho zde byly zasazeny dle módy tehdejší doby převážně tisy, jerlíny japonské a lípy. Příznivé klima bylo rostlinám v parku zabezpečeno protékajícím potokem Gyöngyös a zdejší rybník udržoval stálou hladinu podzemní vody. 


Zahradu (a samozřejmě i hrad) zdědil v roce 1868 bavorský královský princ Ludvík, který sebou přinesl myšlenky a zkušenosti slavného bavorského lesního hospodářství. Pastevní lesy v okolí města byly dlouhou, vytrvalou prací odborných lesníků, které si sebou přivezl, přeměněny. Díky jejich práci jsou dnes lesy kolem Sárváru celostátně známé. Odborníci věnovali velkou péči i úpravě hradního parku. Károly Scherg popsal v lesnických listech vydaných v roce 1932 celkem 123 druhů stromů a keřů.


II. světová válka nezanechala na arboretu vážnější škody. Správu převzalo místní lesní hospodářství, provedlo nejdůležitější úpravy a správou arboreta byla pověřena v roce 1952 Státní rada pro ochranu přírody. Od roku 1953 byl správou a vývojovými pracemi v tu dobu už významného arboreta určen Lesnický vědecký ústav. Díky práci Dr. Ference Kopeckyho byl na základě odborných rad Istvána Bánó a Józsefa Retkese již v roce 1967 zdvojnásoben počet taxonů. Jeho následovníci pokračují v této práci na stejné úrovni. V současnosti je v arboretu 300 druhů stromů a keřů.

Arboretum je možno podle vysazených rostlin a vzhledu rozdělit v podstatě na dvě části. Jedna je pozůstatkem někdejšího lesíka v záplavovém pásmu, který dnes vypráví uprostřed města o časech před urbanizací. Dominují zde 400 let staré duby lesní, vysoké jasany o něco mladší jilmy obklopujíce rybník o ploše přibližně jednoho hektaru s hájky plnými směsí rozličných stromů i křoví. 

Druhá část arboreta je klasické arboretum, jehož dnešní vzhled vznikl postupným vývojem anglického parku založeného před 200 lety. Největší hodnotu arboreta tvoří každopádně tyto několik set let staré stromy.Převážně jsou to přibližně 200-leté platany, borovice černé, tisy červené, jerlíny japonské, nahovětvece dvoudomé a jeden obrovský jasan ztepilý (Fraxinus excelsior Diversifolia). Později byly vysazeny dnes 100-130-leté magnolie (Magnolia denudata, M. hypoleuca, M. kobus, M. liliiflora Nigra, M. tripetala) a mnoho druhů rododendronů a azalek.

Jezírka

Soustava ctyr jezírek vhodnych i k projízd’kám na lodickách zabírá plochu 9 hektaru.

Soustava ctyr jezírek vhodnych i k projízd’kám na lodickách zabírá plochu 9 hektaru.

Jsou vzájemmne propojena peti ostruvkami a peti mosty. Je to oblíbené místo divokych kachen a jinych vodních ptáku. Místní lidé i turisté sem rádi chodí chytat ryby, projízdet na lod’kách a v zimních mesících i bruslit.